Dnes je

Neděle 08. Prosinec 2019

Nejčtenější články

Sorry. No data so far.

Školní řád

Společným cílem všech pedagogů, zaměstnanců školy i zákonných zástupců je napomáhat všem žákům v jejich individuálním rozvoji a umožnit jim, aby do školy chodili rádi. Rodiče či zákonní zástupci žáka mají primární odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Společenství žáků, pedagogů a zákonných zástupců žáků, které tvoří školu, se shoduje na tom, že základní podmínkou soužití a rozvíjení vzájemných kvalitních vztahů je smysluplný, srozumitelný a všemi dodržovaný školní řád.

Rudná, 4.9. 2017


Školní řád

Školní řád je zpracován v souladu s Úmluvou o právech dítěte, která je k dispozici v ředitelně školy, se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů, s Listinou základních práv a svobod a dalšími souvisejícími právními předpisy. 

PREAMBULE

Každý žák, zákonný zástupce a zaměstnanec školy:

  • je rovnoprávným členem školního společenství
  • je svobodný do té míry, ve které svojí činností neomezuje práva ani odpovědnost ostatních
  • je odpovědný za své jednání, které se řídí zásadami slušného chování, vzájemnou úctou a respektem
  • je tolerantní ke všem členům společenství
  • je odpovědný za vytváření dobrého partnerského vztahu a za otevřenou vzájemnou komunikaci

Vzdělávání je založeno na zásadách: 

  • rovného přístupu ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana
  • zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce
  • vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání
  • bezplatného základního vzdělávání
  • svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání stanovenými školským zákonem. Žáci si osvojují potřebné strategie učení, které je motivují k celoživotnímu učení, učí se tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi (kompetencemi) při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění
  • zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod
  • hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených školským zákonem
  • partnerství rodiny a školy, vstřícného, partnerského přístupu učitelů k žákům, otevřené komunikace, spolupráce a spoluodpovědnosti žáka za své vzdělávání

 Práva dětí

(Z úmluvy o právech dítěte)

  1. Nediskriminace – všechna práva se vztahují na každé dítě bez výjimky.
  2. Nejlepší zájem dítěte – veškerá rozhodnutí týkající se dítěte musí plně brát v úvahu jeho nejlepší zájem.
  3. Vedení dítěte a rozvoj jeho schopností – povinnost vést dítě způsobem, který odpovídá rozvoji jeho schopností.
  4. Názor dítěte – dítě má právo svobodně vyjádřit svůj názor ke všem otázkám nebo řízením, které se ho dotýkají s tím, že tento názor bude třeba brát v úvahu.
  5. Svoboda projevu – dítě má právo vyjádřit své mínění, získávat informace a zveřejňovat své názory.
  6. Svoboda myšlení, svědomí a náboženství – respektovat tato práva dítěte a rodičů.
  7. Svoboda sdružování – děti mají právo sdružovat se a příslušet ke sdružení nebo je vytvářet.
  8. Ochrana soukromí – dítě má právo být chráněno před jakýmkoli vměšováním do soukromí, rodiny, domova a do své korespondence a před nezákonnými útoky na svou pověst.
  9. Přístup k vhodným informacím – dítě má právo na informace a na materiály z různých zdrojů, je však zároveň nutné ho chránit před materiály škodlivými jeho blahu.
  10. Ochrana před špatným zacházením – dítě je nutno chránit před všemi formami špatného zacházení páchaného rodiči nebo jakoukoli jinou osobou, které je dítě svěřeno.

PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ A JEJICH ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ VE ŠKOLE A PODROBNOSTI O PRAVIDLECH VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY

PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ

1. ŽÁCI MAJÍ PRÁVO:

Základní práva

  1. na vzdělávání a školské služby podle školského zákona
  2. na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona
  3. žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, dále právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení
  4. na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek
  5. na ochranu před všemi formami diskriminace, násilí, zneužívání
  6. na demokratický, objektivní a tolerantní přístup všech dospělých
  7. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje

Práva na pomoc a podporu ze strany školy

  1. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání dle školského zákona
  2. na pomoc při problémech se zvládáním nároků školy
  3. vstoupit do kanceláří, sborovny, kabinetů, ale pouze se souhlasem pracovníků školy,
  4. jednat samostatně, překonávat překážky, mít otázky, získávat zkušenosti, které si ověřují v životě
  5. na partnerskou spolupráci a komunikaci s učitelem ve formě dialogu, sám nebo s pomocí svých blízkých sdělovat své názory, obhajovat své skutky a diskutovat o nich
  6. na otevřený přístup k informacím a činnostem, které podporují jeho všestranný osobnostně sociální rozvoj, na ochranu před informacemi a činnostmi, které ohrožují jeho psychické a fyzické zdraví
  7. na to, aby ho ostatní respektovali a chovali se k němu slušně a ohleduplně,
  8. na pomoc učitele, má-li jakékoli problémy
  9. na zvláštní péči v odůvodněných případech (onemocnění, zdravotní postižení, mimořádné schopnosti…)
  10. na zajištění dostatečného prostoru pro všestranný rozvoj osobnosti, pro vlastní aktivitu v poznávání, sociální komunikaci, dostatek odpočinku a volného času
  11.  na režim dne vycházející ze základních fyziologických a psychických potřeb žáka (během přestávek je možný volný pohyb po patře, kde se nachází kmenová učebna žáka) s respektem k druhým

Práva související s hodnocením výsledků vzdělávání

  1. znát kritéria hodnocení výsledků vzdělávání, být dostatečně a včasně informován o svém pokroku, o případných problémech, vyjádřit se ke svému hodnocení,
  2. na informace o vzdělávacích postupech, způsobech ověřování dosažených výsledků a hodnocení, které vycházejí z jeho individuálních vzdělávacích potřeb
  3. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
  4. odvolat se ke svému třídnímu učiteli a následně i k řediteli školy, je-li přesvědčen, že je jeho činnost či chování nespravedlivě hodnoceno kterýmkoliv z pracovníků školy,

2. ŽÁCI JSOU POVINNI:

  1. řádně, pravidelně a včas docházet do školy a řádně se vzdělávat
  2. dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni
  3. plnit pokyny pedagogických i provozních pracovníků vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem
  4. dodržovat společenská pravidla chování a zásady etikety
  5. chodit do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni, dodržovat pravidla osobní hygieny
  6. respektovat práva druhého (je zcela nepřípustné násilí vůči druhému, ponižování, zesměšňování a další formy omezování práv druhého)
  7. aktivně se účastnit výuky, být řádně připraveni a vybaveni příslušnými školními pomůckami a žákovskou knížkou (žák je spoluodpovědný za výsledky svého vzdělávání, výuka probíhá na základě dialogu, vzájemného respektu a pochopení mezi učitelem a žákem)
  8. účastnit se činností organizovaných školou (účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny a školního klubu je pro přihlášené žáky povinná, odhlásit se mohou vždy ke konci pololetí)
  9. respektovat pokyny pracovníků školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, dodržovat během výuky i mimo výuku v prostorách školy a na akcích školy mimo budovu školy zásady bezpečnosti a hygieny (např. pravidla silničního provozu…)
  10. dodržovat režim školy, přicházet do školy nejpozději 10 minut před zahájením vyučování
  11. využívat prostory, zařízení a učební pomůcky školy tak, aby byly udržovány v pořádku (za úmyslné poškození majetku školy bude vyžadována náhrada vzniklé škody)
  12. dbát dobrého jména školy a svým chováním reprezentovat školu na veřejnosti
  13. usilovat o konstruktivní řešení případných konfliktních situací ve škole, případné spory a hádky se snaží řešit diskusí, ne fyzickým ubližováním
  14. přezouvat se v šatně při příchodu do školy a před odchodem z ní, k přezouvání používat vhodné a bezpečné přezůvky (a udržovat je ve stavu, který neohrožuje jejich zdraví)
  15. chránit své zdraví i zdraví spolužáků a dospělých osob 
  16. zacházet s učebnicemi a školními pomůckami šetrně, udržovat své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chránit majetek před poškozením, nosit do školy učebnice a školní pomůcky podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů
  17. ihned informovat vyučujícího v případě ztráty osobní věci
  18. poskytnout pomoc spolužákům v rámci svých možností, případně oslovit pedagogické pracovníky školy, aby potřebnou pomoc zajistili
  19. dodržovat řády jednotlivých učeben
  20. dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární opatření
  21. dodržovat tento školní řád

Třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy.

3. ŽÁCI NESMĚJÍ:

Závažná porušení školního řádu:

  1. používat mezi sebou a vůči dospělým osobám hrubých slov, urážek, psychického a fyzického násilí, hrubé slovní, psychické a fyzické útoky vůči jinému žákovi či vůči pracovníkům školy 
  2. vykonávat činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, distribuce a užívání návykových a zdraví škodlivých látek) na všech školních akcích v areálu i mimo areál školy  – porušení tohoto zákazu se považuje za závažné porušení povinností stanovených tímto řádem
  3. vnášet do školy alkoholické nápoje, tabákové výrobky, návykové látky, zápalky, zapalovače, zábavnou pyrotechniku a jiné předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob
  4. vnášet do školy jakékoliv materiály škodlivé povahy (pornografie, materiály obsahující xenofobní či rasistické texty, propagující sekty apod.)
  5. provozovat jakékoliv aktivity intimního a sexuálního charakteru
  6. pořizovat jakékoliv nahrávky (video, audio, foto) bez svolení nahrávané osoby
  7. používat mobilní telefon v době výuky, ani jej ve škole dobíjet (telefon musí být zcela vypnutý), za ztráty či krádeže mobilních telefonů škola nenese odpovědnost a škodu pojišťovna nehradí

Žáci mají dále zakázáno:

  1. nosit do školy cenné věci, ponechávat peníze v odloženém oděvu a v aktovkách (peníze na společné akce třídy přinášejí do školy žáci pouze podle pokynů pedagoga)
  2. před ukončením vyučování opouštět školní areál bez vědomí vyučujících
  3. při výuce ani o přestávkách navštěvovat cizí učebny
  4. zdržovat se v době mimo vyučování v prostorách školy s výjimkou školní jídelny (pouze pro stravující se žáky)
  5. manipulovat s regulačními hlavicemi na radiátorech v celé budově školy
  6. manipulovat s okny a se žaluziemi na oknech bez pokynu vyučujícího
  7. manipulovat s jakýmikoliv elektrospotřebiči včetně kabeláže počítačů a projektorů v učebnách
  8. žvýkat žvýkačky, a to po celou dobu přítomnosti v areálu školy
  9. sedět na lavicích, topení a oknech
  10. znečišťovat a jakkoliv ničit vybavení třídy, společných prostor a hygienických zařízení
  11. svévolně zasahovat do soukromého života pracovníků školy, spolužáků a jejich rodinných příslušníků
  12. hanlivě se vyjadřovat o pracovnících a žácích školy, jakkoliv poškozovat jejich čest a pověst v tištěných i elektronických médiích – tyto zásahy jsou vždy považovány za závažné porušení povinností stanovených tímto školním řádem

PRÁVA A POVINNOSTI RODIČŮ A ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ

1. Zákonní zástupci žáků mají právo:

  1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka
  2. na informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
  3. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona
  4. na informace týkající se školské legislativy, seznámit se s výroční zprávou i další dokumentací školy
  5. nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy
  6. volit a být voleni do školské rady
  7. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost
  8. na konzultaci s pedagogy 
  9. na konzultaci s ředitelem školy po předchozí domluvě
  10. na přítomnost ve vyučování po dohodě s vyučujícím, popř. s ředitelem školy
  11. požádat o zdůvodněné uvolnění z výuky (tři dny třídního učitele, více dnů ředitele školy)
  12. vznášet podněty a připomínky k práci školy, pedagogickým pracovníkům, vedení školy, školské radě
  13. požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech o správnosti hodnocení na konci pololetí do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděli, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení (je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádají o přezkoušení příslušný odbor Krajského úřadu), komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka

2. Zákonní zástupci jsou povinni:

  1. zajistit, aby dítě docházelo řádně a včas do školy
  2. informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách ve způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání (omluvenky z hodin tělesné výchovy lze dodávat pouze v žákovské knížce, nikoliv volně na papíru)
  3. poskytovat informace o tom, zda je žák sociálně či zdravotně znevýhodněný nebo postižený, včetně druhu postižení či znevýhodnění
  4. oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a Školského zákona č. 561/2004 Sb., další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnosti žáka
  5. dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka (nepřítomnost žáka může být omluvena zdravotními důvody či závažnými rodinnými důvody – zákonný zástupce informuje třídního učitele osobně či prostřednictvím emailu a telefonu)
  6. mít na paměti, že odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné žádosti rodičů s výslovným uvedením způsobu odchodu (sám/sama nebo s doprovodem), kterou žák předloží vyučujícímu příslušné hodiny (při uvolnění na jednu hodinu) nebo třídnímu učiteli (při uvolnění na více hodin), omluvy přes telefon nejsou z bezpečnostních důvodů přípustné
  7. při delší a častější nepřítomnosti konzultovat s třídním učitelem zajištění optimálního průběhu vzdělávání
  8. v případě neomluvených hodin žáka projednat na vyzvání situaci se třídním učitelem či zástupcem vedení školy (při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení), omluvenku předloží žák třídnímu učiteli v den návratu do školy, absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka
  9. v případě nepřítomnosti známé předem požádat o uvolnění z vyučování třídního učitele (má-li být nepřítomnost delší než tři vyučovací dny, požádat ředitele školy)
  10. pravidelně (nejméně jednou týdně) kontrolovat záznamy v žákovské knížce a její pravidelnou kontrolu stvrzovat podpisem
  11. osobně se dostavit do školy na vyzvání ředitele či pedagogického pracovníka školy k projednání závažných otázek týkajících se výchovy a vzdělání jejich dítěte
  12. svým jednáním souvisejícím s činností školy přispívat k pozitivní atmosféře zde vytvářené
  13. dohodnout se, jakým způsobem dojde k nápravě, jestliže jeho dítě prokazatelně zavinilo škodu na školním majetku (v případě porušení bude škodní událost postoupena Policii ČR a orgánům sociálně právní ochrany dětí)
  14. zajistit, aby infikované, nemocné či zavšivené děti nenavštěvovaly školu ani další aktivity v kolektivu dětí
  15. dohlížet na to, aby dítě do školy nenosilo zdraví nebezpečné látky (alkohol, cigarety a jiné návykové látky), předměty ohrožující bezpečnost (zbraně, nože, pyrotechniku) nebo předměty narušující mravní výchovu dětí
  16. dodržovat tento řád

PRÁVA A POVINNOSTI INTERNÍCH I EXTERNÍCH PRACOVNÍKŮ ŠKOLY

1. Pracovníci mají právo:

  1. vyjadřovat se k chodu školy, navrhovat případné změny a řešit problémy s vedením školy
  2. pozvat k návštěvě zákonného zástupce a jednat s ním o záležitostech souvisejících se vzděláním a výchovou jeho dítěte
  3. na partnerskou spolupráci se žáky i zákonnými zástupci
  4. na partnerskou spolupráci s vedením školy

2. Pracovníci mají povinnost:

  1. přicházet do školy nejméně 20 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, dostatečně včas před výkonem dohledu nad žáky
  2. usilovat o nejvyšší možnou kvalitu své práce
  3. dále se kvalitně a smysluplně vzdělávat a rozvíjet svou osobnost
  4. řídit se zásadami etického chování
  5. dodržovat rozpis dohledů, případné změny neprodleně hlásit vedení školy
  6. dodržovat platné právní normy
  7. svým jednáním přispívat k pozitivní atmosféře ve škole
  8. dbát o dobré jméno a pověst školy a svým jednáním a chováním jej nepoškozovat
  9. dodržovat principy vzdělávání podle platného školního vzdělávacího programu
  10. pozorně vyslechnout dotaz, přání či stížnost kteréhokoli žáka či zákonných zástupců, adekvátně na ně reagovat a zachovat důvěrnost informací
  11. připravovat žáky k zodpovědnému přístupu k životu, vést je k porozumění, toleranci a respektu, k rovnoprávnosti, umožňovat jim volbu v rozhodnutích a hledání vhodného řešení vzniklých situací a problémů
  12. povzbuzovat všechny žáky k aktivní spoluúčasti na dění ve škole
  13. bez prodlení řešit sebemenší náznaky šikany, zneužívání alkoholu, tabákových či jakýchkoliv jiných návykových látek a vnášení předmětů ohrožujících bezpečnost či mravní výchovu dětí
  14. objektivně hodnotit chování jednotlivých žáků, průběh a výsledky jejich školní činnosti o) dodržovat tento řád

SPOLUPRÁCE PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ  

  1. učitelé spolupracují se Školskou radou
  2. návrhy a podněty zákonných zástupců žáků týkající se jakýchkoliv záležitostí školy mohou být podávány přímo nebo prostřednictvím zástupců tříd Školské radě a vedení školy
  3. třídní učitel, výchovný poradce se zákonnými zástupci žáků řeší zdravotní, výchovné a vzdělávací problémy u žáků i jejich profesní orientaci
  4. před rodičovskou schůzkou zapíší učitelé do klasifikačních archů předběžné hodnocení žáka v jednotlivých předmětech a třídní učitelé prokazatelně informují zákonné zástupce žáků se slabým prospěchem 
  5. obvykle 2 – 3 x ročně svolává třídní učitel dle pokynu ředitele školy třídní schůzku zákonných zástupců žáků (v případě potřeby může být třídní schůzka svolána třídním učitelem častěji)
  6. učitelé zapisují průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáků vyjádřené klasifikací do žákovské knížky   
  7. informace zákonným zástupcům žáků jsou podávány v době, kdy vyučující nekonají přímou vyučovací povinnost nebo dohled nad žáky
  8. všichni pedagogové, výchovný poradce, metodik prevence a mají stanoveny konzultační dny a hodiny k jednání s rodiči
  9. závažné výchovné a výukové potíže žáků napomáhají řešit jednání se zákonnými zástupci žáků, při opakovaných problémech i za přítomnosti výchovného poradce, školního psychologa, zástupce vedení školy, třídního učitele a případně dalších účastníků jednání (výchovná komise), z jednání se pořizuje zápis

Provoz a vnitřní režim školy

  1. Žák je povinen účastnit se výuky podle rozvrhu hodin.
  2. Pro vstup a k odchodu ze školy používají žáci hlavní vchod, řídí se časovým režimem otvírání školy, bezdůvodně nepoužívají zvonku. Vzdalovat se v době vyučování a o přestávkách z budovy školy je zakázáno. Žáci druhého stupně mohou budovu školy opustit pouze o polední přestávce na základě písemné žádosti zákonného zástupce. Žáci prvního stupně neopouští budovu školy ani o polední přestávce.
  3. Škola je pro žáky otevřena od 7.40. První vyučovací hodina začíná v 8.00, žáci jsou povinni být ve škole 5 minut před začátkem. Žáci nenarušují průběh vyučovací hodiny. O přestávkách zůstávají ve třídách, nezdržují se hlavně v prostoru schodiště z důvodu bezpečnosti. Do jiných tříd přecházejí ukázněně. Vstup do tělocvičny a odborných učeben je dovolen jen za přítomnosti učitele.
  4. Žáci obědvají dle rozvrhu své třídy. Ti, kteří nejsou přihlášeni na oběd, budou na odpolední výuku čekat ve vyhrazené třídě za dohledu pedagoga. V jídelně se žáci řídí pokyny dozírajících učitelů. Aktovky si uloží do šatny. Zachovávají všechna pravidla kulturního stolování. Pitný režim – žáci  pijí vlastní přinesené tekutiny.
  5. Žáci se přezouvají do domácí obuvi v šatnách. Při odchodu ze školy si obuv mohou nechat v šatně. Do tělocvičny vstupují jen ve cvičební obuvi.
  6. Pro uložení uzamčených jízdních kol slouží stojany na školním dvoře.
  7. Cenné věci, šperky, mobilní telefony a finanční hotovost žáci do školy nenosí. Škola za ztrátu těchto a jiných přinesených osobních věcí, které nesouvisí s výukou, nenese žádnou zodpovědnost. Ve výjimečných případech si žáci mohou cenné věci uložit u třídní učitelky nebo ředitelky školy. Mobilní telefony žáci vypnou nejpozději v 7.55 hodin. Platí přísný zákaz používání telefonů během školní výuky. V případě porušení tohoto pravidla bude telefon žákovi odebrán vyučujícím učitelem a předán jeho zákonným zástupcům po ukončení výuky.

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Žáci jsou povinni přezouvat se a dbát na hygienu, zvlášť před jídlem a po použití WC. Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni.
  2. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. Při konání mimoškolní akce v trvání více než jeden den rozhoduje o účasti jednotlivých tříd a žáků výhradně ředitel školy nebo jím pověřená osoba, která nese zodpovědnost za bezpečný průběh akce. Přihlíží se především k zajištění bezpečnosti na akci, ke zdravotní způsobilosti žáků, k programové nabídce a k sociální způsobilosti žáků pro konanou akci.
  3. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači
    a elektrickým vedením bez dozoru učitele.
  4. Při přecházení žáků na místa vyučování venku či jiných akcích mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob.        Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd platí zvláštní pravidla, se kterými jsou žáci předem seznámeni.
  5. Při výuce v tělocvičně, dílnách a na pozemcích zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří přílohu vnitřního řádu školy.

Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

  1. se školním řádem
  2. se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodišti
    a v šatně, při příchodu do školy, odchodu ze školy a na veřejných komunikacích
  3. se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním
  4. s postupem při úrazech
  5. s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.

Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu. (např. vycházky, výlety, exkurze) provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad žáky vykonávat dohled.

Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:

  1. varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, drog a známostmi s neznámými lidmi apod.
  2. upozorní je na možné nebezpečí v případě nálezu nevybuchlé munice
     a manipulace s ní a poučí je, jak se v takové situaci zachovat
  3. informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni
  4. varuje před koupáním v místech, která neznají apod.

Úrazy

Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během školního vyučování jsou žáci povinni hlásit ihned vyučujícímu učiteli, třídnímu učiteli nebo vyučujícímu přítomnému v budově školy nebo na místě úrazu.

Záznam o školním úrazu
Kniha úrazů je uložena ve sborovně školy, zodpovídá za ni pověřená pracovnice.
V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.

Zápis do knihy úrazů provádí:

  • vyučující příslušného předmětu (např. úraz při TV)
  • učitel konající dozor (o přestávkách)
  • třídní učitel nebo ředitelka

V knize úrazů se uvede:

  1. pořadové číslo úrazu
  2. jméno, příjmení a datum narození zraněného
  3. popis úrazu
  4. popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události
  5. zda a kým byl úraz ošetřen
  6. podpis zaměstnance, který provedl zápis do knihy úrazů
  7. další údaje, pokud jsou potřebné

Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník, který provádí zápis do knihy úrazů ve spolupráci ředitelkou, jde-li o:

  • úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole
  • smrtelný úraz – smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky žák zemřel nejpozději do  jednoho roku po úrazu.

Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici ve složce BOZP ve sborovně.
Na žádost zákonného zástupce žáka škola vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1. Tyto případy rozhoduje ředitel školy. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost ve škole, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci.

Hlášení úrazu
O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti statutární zástupce ředitele školy. O úrazu podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka.
Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu hlášení příslušnému útvaru Policie České republiky. O úrazu podá zástupce ředitele hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěna. Záznam o úrazu zasílá škola za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

  • zřizovateli
  • zdravotní pojišťovně žáka
  • příslušnému inspektorátu České školní inspekce

záznam o smrtelném úrazu – do 5 pracovních dnů po podání hlášení :    

  • zřizovateli
  • zdravotní pojišťovně žáka
  • příslušnému inspektorátu České školní inspekce
  • příslušnému útvaru Policie České republiky

Ochrana před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  1. Žák nesmí nosit do školy věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu žáků.
  2. Užívání drog, jejich propagace nebo distribuce, pití alkoholu a kouření je pro žáky školy nepřípustné.
  3. Žáci se též zdrží veškerých projevů rasové nesnášenlivosti, xenofobie, intolerance a antisemitismu, jakož i projevů šikanování, vandalismu
    a jiných forem násilného chování
  4. V případě, že dojde k přestoupení tohoto bodu školního řádu, škola bude postupovat takto (dle závažnosti přestupku):
    • individuální rozhovor se žákem, rozbor situace, spolupráce s rodinou nebo zákonným zástupcem žáka.
    • v případě opakovaného porušení školního řádu nebo nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě, v případě šikany psychologa
    • v případě dealerství drog oznámení Policii České republiky
    • dle závažnosti přestupku škola přistoupí k udělení napomenutí, důtky nebo sníží známku z chování

 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

  1. Žák je povinen udržovat v pořádku všechny věci, které tvoří zařízení školy a třídy a dále ty, které mu byly svěřeny do osobního užívání.
  2. Svévolné poškození majetku, učebních pomůcek, učebnic apod., jsou vzniklou škodu povinni uhradit zákonní zástupci žáka. 
  3. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen tuto skutečnost okamžitě ohlásit vyučujícímu, o přestávce učiteli, který koná dozor nebo třídnímu učiteli.
  4. V určených učebnách žáci dodržují provozní řády těchto prostor (dílna, kuchyně, jídelna, zahrada, počítačová učebna, tělocvična)

Povinnosti pracovníků školy

Zaměstnanci školy se řídí Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení, vydaným MŠMT ČR –  Vyhláška č. 263/2007 Sb.,

Pedagogičtí pracovníci: pro všechny platí přísný zákaz kouření v celém areálu školy včetně školní zahrady.

  1. Učitelé přicházejí nejpozději 20 minut před vyučováním a vykonávají dozor ve třídě, kde vyučují 1. vyučovací hodinu.
  2. Učitel mající dohled sleduje a kontroluje příchod dětí a jejich přípravu na vyučování. Vyučující vstupují do třídy vždy na začátku vyučovací hodiny, vyžadují, aby žáci měli připravené pomůcky a potřeby na hodiny.
  3. Ve vyučovací hodině odpovídá za kázeň, pořádek a bezpečnost žáka vyučující. Zapíše do třídní knihy nepřítomné žáky a učební látku.
  4. Vyučovací hodinu končí včas, nesmí ji prodlužovat.
  5. Vyučování nesmí být bez souhlasu vedení školy narušováno. V době vyučovací hodiny není dovoleno bez závažného důvodu žáky kamkoliv posílat. O přestávkách není dovoleno žáky posílat mimo budovu.
  6. Učitelé jsou povinni vykonávat dohled před vyučováním a o přestávkách podle plánu dohledů. Na dohled nastupují včas a vykonávají ho tak, aby byla co nejvíce zajištěna bezpečnost žáků.  Dbají též na to, aby
    o přestávkách nebyla ve třídě otevřena okna. V této době zodpovídají za žáky školy.
  7. Pomůcky na vyučování si učitelé připravují včas.
  8. Podle potřeby učitelé provádějí v hodinách relaxační cvičení a větrají třídu, dohlížejí na to, aby byli žáci přiměřeně oblečeni (vzhledem k teplotě v budově). V případě příznivého počasí mohou žáci trávit velkou nebo polední přestávku na školním pozemku.
  9. Učitelé dbají na to, aby při všech školních činnostech byly zohledněny jejich fyzické a věkové zvláštnosti žáků.
  10. Třídní učitelé ukládají třídní knihy na určeném místě a odpovídají za kompletní zápis probraného učiva. Poznámky o chování se nezapisují do třídních knih, pouze do žákovských knížek.
  11. Učitel zajistí, aby po skončené vyučovací hodině byla třída uklizena, žáci smažou tabuli a zavřou okna. Po poslední vyučovací hodině žáci seberou poházené papíry, zbytky svačin atd. a zvednou židle.

Třídní učitel:

  • třídní záležitosti nevyřizuje ve vyučovací hodině
  • pravidelně jednou týdně kontroluje žákovské knížky
  • je povinen nahlásit údaje o novém žákovi řediteli školy
  • ručí za inventář a malbu třídy
  • oznámí rodičům den, hodinu a místo konzultačních hodin
  • ustanovuje žákovskou službu (sešity, květiny, tabule)

V případě zranění žáka je vyučující, pověřený dozorem nebo jiný zaměstnanec přítomný úrazu povinen, kromě poskytnutí první pomoci, informovat o tomto úrazu ředitele školy, zapsat zranění do sešitu úrazů a vyplnit tiskopis „záznam
o školním úrazu“ (pojišťovna vyžaduje potvrzení lékaře a alespoň jeden den v domácím ošetření). Ředitel školy rozhodne o dalším vhodném postupu
( způsob uvědomění rodičů žáka, zajištění odborné lékařské pomoci).

Nepedagogičtí pracovníci:

Školnice

  1. Dbá na čistotu a pořádek v budově
  2. Pravidelně vyměňuje ručníky a utěrky
  3. Od 7,55 do 8,00 má dozor v šatně
  4. V zimním období zajišťuje úklid chodníku
  5. Dbá o hygienu v kuchyni a jídelně.

(Ostatní povinnosti – viz pracovní náplně pracovníků školy).

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Hodnocení žáků se řídí:

Zákonem 561/2004 Sb.. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání / novela č. 230/2016 Sb./

Vyhláškou č. 48/2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky / novela č. 197/2016 Sb. /

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání:

  1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení
  2. Za 1. i 2. pololetí vydává škola žákovi vysvědčení
  3. Způsob hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka na obou stupních základní školy.
  4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů.
    O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy po projednání na pedagogické radě.
  5. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  6. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí
  7. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Doporučuje se používat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
  8. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  9. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy, při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem, se klasifikuje v Tv s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
  10. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
  11. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků
    a projevů žáka.
  12. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
  13. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka
    a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  14. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech
  15. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
  16. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
  17. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
  18. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
  19. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období.
  20. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
  21. Zákonní zástupci žáka  jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí, případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednávají na pedagogické radě.
  22. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně 3 měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
  23. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch.
  24. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  25. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  26. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka nebo nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.
  27. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
  28. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
  29. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzděláváním stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí na střední školu

II. Zásady pro hodnocení chování ve škole

  1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
  2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
  3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
  4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
  5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
  6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
    • průběžně prostřednictvím ŽK
    • před koncem každého čtvrtletí
    • okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu

III. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

  1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
  2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
  3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
  4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
    • co se mu daří
    • co mu ještě nejde
    • jak bude pokračovat dál
  5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
  6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

IV. Hodnocení prospěchu a chování a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

a) v případě použití klasifikace – známkou

Hodnocení žáků vyučovaných podle RVP ZV , RVP LMP dobíhající / II.stupeň ZŠ /

Stupně hodnocení prospěchu

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

Stupeň 1 (výborný)
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami. Ústní a písemný projev je zpravidla správný a výstižný. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je málo rozvinutý. Žák je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků četné a závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je nerozvinutý. Žák je schopen pracovat pouze pod trvalým vedením učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si předepsané učivo neosvojil. Jeho ústní a písemný projev je nevyhovující. Žák není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele.

b) v případě slovního hodnocení (IVP)

Žáci, kteří jsou vyučováni v určitých předmětech podle individuálního vzdělávacího plánu jsou v těchto předmětech hodnoceni slovně, v ostatních známkou.

Při klasifikaci pracovního vyučování se hodnotí:

  1. vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
  2. osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  3. kvalita výsledků činností
  4. aktivita, samostatnost, tvořivost, vytrvalost, houževnatost
  5. čtení jednoduchých technických výkresů
  6. organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
  7. dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
  8. hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
  9. obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

  1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy po projednání na pedagogické radě.
  2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo naopak v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami:

1 – výborný
– ovládá bezpečně
2 – chvalitebný
– ovládá
3 – dobrý
– v podstatě ovládá
4 – dostatečný
– ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný
– neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný
– chápe souvislosti
2 – chvalitebný
– uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý
– menší  samostatnost v myšlení
4 – dostatečný
– nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný
– odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný
– poměrně přesné
2 – chvalitebný
– celkem výstižné
3 – dobrý
– myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný
– myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný
– i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný
– pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný
– dopouští se jen menších chyb, pracuje samostatně, ale    s menší jistotou
3 – dobrý
– řeší úkoly s převážně s pomocí učitele 
4 – dostatečný
– pracuje jen s pomocí učitele,dělá podstatné chyby
5 – nedostatečný
– praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 – výborný
– učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný
– učí se svědomitě
3 – dobrý
– k učení a práci potřebuje větších podnětů
4 – dostatečný
– malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný
– pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

1 – velmi dobré
– Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Méně závažných přestupků se do pouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé
– Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé
– Chování žáka ve škole je v přímém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v přímém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

  1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
    • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
    • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
    • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy
    • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami
    • analýzou různých činností žáka
    • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)
    • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
  2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
  3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
  4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
  5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
  6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl  doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek . V případě dlouhé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
  7. Třídní učitel zajistí zapsání známek do katalogových listů a dbá o úplnost. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
  8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
  9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
    • neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší jež jeden týden
    • žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací
    • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
    • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
  10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (výchovného poradce) na pedagogické radě.

Celkové hodnocení žáka

se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  1. prospěl(a) s vyznamenáním
  2. prospěl(a)
  3. neprospěl(a)

– žák je hodnocen stupněm

  1. prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků § 14 odst. 1 písm. e),
  2. prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
  3. neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

– výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  1. pracoval(a) úspěšně
  2. pracoval(a)

– při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těch žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

Výchovná opatření

  1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
  2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
  3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

     a)    napomenutí třídního učitele,

     b)    důtku třídního učitele,

     c)    důtku ředitele školy.

  • Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí
    a důtek jsou součástí školního řádu.
  • Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
  • Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

7.      Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (§ 28 školského zákona). Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Podrobnosti o komisionálních zkouškách a opravných zkouškách

Komisionální zkouška

  1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
    • má-li  zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí
    • při konání opravné zkoušky
  2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
  3. Komise je tříčlenná a tvoří ji :
    • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
    • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
    • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
  4. Komise hlasováním stanoví výsledek přezkoušení. Vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.
  5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
  6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
  8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
  9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Opravná zkouška

  1. Opravné zkoušky konají:
    • žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy
    • žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů
      Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením
  2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
  5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky

Žák vykonal dne … opravnou zkoušku z předmětu … s prospěchem

Nedostavení se k opravné zkoušce
Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu … zůstává nedostatečný

Poznámka
Vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků nadaných se řídí platnou vyhláškou, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

Způsob zveřejnění školního řádu a prokazatelný způsob seznámení s jeho obsahem žáků, rodičů a zaměstnanců školy:

Žáci
– v průběhu vyučování, zápis do třídní knihy a žákovské knížky
Zaměstnanci
– na jednání provozní porady (část Školní řád), zápis
– na jednání pedagogické rady (část Hodnocení a klasifikace), zápis
Školská rada
– schválí zápis

Školní řád bude k nahlédnutí na volně přístupném místě ve škole (nástěnka).

Mgr. Alena Janoušková
ředitelka školy